Alchymické téma je na výtvarné scéně kontinuálně přítomno po dlouhá desetiletí, významnou měrou se objevuje v tvorbě autorské generace devadesátých let. Nyní současné sociální, hospodářské a válečné krize přinesly novou vlnu zájmu o tento způsob uvažování u nejmladší umělecké generace. 32. ročník “dílny“ je proto koncipován i jako příležitost pro mezigenerační dialog.

Fenomén Alchymie je také zvláštním způsobem svázán s místem a historií Mikulovského zámku. Hraběnka Marie Kristýna z Dietrichsteinu, zde v druhé polovině v 18. století budovala osvícenskou společnost a stala se velkou podporovatelkou různorodých vědeckých výzkumů. Jejím přičiněním zde vznikla alchymická dílna. V zámecké knihovně se až dodnes zachovaly spisy dobových hermetiků. V návaznosti na alchymistické představy o kamenech se pro letošní dílnu stala důležitou inspirací mineralogická sbírka, kterou Marie Krýstina shromáždila a pečlivě roztřídila a opatřila katalogem.

Kurátorka Terezie Petišková k mým obrazům napsala:
Soubor autorčiných děl vytvořených v průběhu letošní Mikulovské dílny nese název Prostor pro zemi a nebe. Vystavená kolekce sestává z řady obrazů, které vznikaly řízeným procesuálním způsobem. Umělkyně v průběhu mikulovského pobytu nalézala v okolí města, v bývalých vápencových lomech, cihelnách a na místech, kde je viditelný zásah člověkem, nejrůznější materiály, zejména hlíny a nerosty. Ty pak drtila v hmoždíři a získaný prášek míchala s pojivem, případně i s dalšími pigmenty a takto získaným barvivem malovala své obrazy. Polévala jím plochu podkladu a nechávala materiály vzájemně reagovat. Někdy vznikající strukturu znovu zasypávala rozemletým přírodním materiálem či solí, která urychlila probíhající procesy, jindy ji naopak stříkala prostředky, které chemické reakce zastavily. Autorčiny obrazy evokující pohled na hvězdné nebe tvoří ruční výšivky, které vznikají v průběhu dlouhého meditativního procesu. Konečnou podobu hvězdné konstelace autorka dopředu neplánuje, přesto však výsledek nepovažuje za plod náhody. Pracuje s principy země a nebe, jež ve svých dílech vzájemně propojuje.