Kovy, uhlí, křemík, soli a podobné krystalické suroviny nám dosud sloužily jako prostředky rozvoje a pokroku. Křemíková či silikonová jádra procesorů dnes řídí téměř veškeré počítačové systémy světa. Všeobecná euforie z nekonečných možností trvalého rozvoje ovšem doznívá. Obavy z překročení horizontu udržitelnosti života jsou reálné. Stále častěji se ukazuje, že exponenciálně rostoucí výkonné systémy komunikují mezi sebou více než my, kteří jsme je vytvořili. Instalace Axis Mundi představuje materializovanou úvahu o provázanosti energetických zdrojů napříč časem a prostorem.

Při pohledu na stromy vnímáme jejich hustotu a barvu listí, velikost, rozestupy, druh, stáří, stín koruny a jak formují paměť místa. Často se však stává, že stromy jsou vysazené tam, kde přebývají, zakrývají část domu, nebo na vyvýšených místech bez ohledu na možnost dosažení spodní vody. Některé stromy, převážně ty městské, za letního sucha nebo v extrémních podmínkách, vyžadují přiměřený prostor pro růst a stabilitu. Většinou stačí o vzrostlý strom pravidelně pečovat a v období vegetačního klidu snížit jeho těžiště, než jej později legislativně snadněji pokácet.

Českým obětem sovětských represí vznikl v Kazachstánu památník, u města Karagandy jej odhalili představitelé českého zastupitelského úřadu. Nachází se vedle dalších památníků na připomínkovém místě Spassk, kde ve 40. letech 20. století stál pracovní tábor a tábor válečných zajatců. V Kazachstánu byly převážně v letech 1937-1938 popraveny desítky československých občanů a další stovky prošly místními pracovními tábory.Iniciátorka vzniku památníku byla česká velvyslankyně v Kazachstánu Eliška Žigová.

Dočasná instalace seskupení rezavých siluet suchých stromů je výmluvným symbolem problematiky narůstající civilizační devastace krajiny s potřebou poukázat na aktuální kritiku dlouhodobého zacházení s rozsáhlými plochami naší krajiny. Téma rekultivace je umělá přeměna místa, jež může být mnohdy ukázkou neodborného nebo finančně zneužitého korporátního počínání. Výsledkem je pak často nezdar výsadby, avšak počin dobře financovaný, například přeměna vytěžených ploch na uměle vysázené lesy.

Hořící keř, který není ohněm pohlcen, je symbolem židovského národa. Tímto způsobem je rabíny vykládán biblický text z Druhé knihy Mojžíšovi: "... viděl, že ten keř plane ohněm, a přesto ten keř není tím ohněm stráven." (třetí kapitola, druhý verš v překladu rabína Efraima Sidona). Zdánlivé nadužití slova "keř" v tomto verši na něj klade zvláštní důraz a je vykládáno právě tak, že hořící keř, který neshoří je obrazem toho, že nepřátelé nebudou moci zničit Izrael (viz rabínský komentář Exodus raba 2,5).