Jitka Válová – Květa Válová – Ester Krumbachová – Adriena Šimotová – Marie Jančová – Libuše Jarcovjáková – Dagmar Šubrtová
Výstava Kdyby nebylo rozvíjí vztahovou síť v intimitě uměleckého prostředí silných, dnes již nežijících umělkyň, které měly přátelské vazby a podstatný lidský vliv na autorky mladší. Síť se tak rozestírá napříč umělkyněmi tří generací, mezi pozapomenutou malířkou Marií Jančovou, světoznámou filmařkou a výtvarnicí Ester Krumbachovou, malířkami Květou a Jitkou Válovými, generačně spřízněnou Adrienou Šimotovou, o generaci mladší fotografkou Libuší Jarcovjákovou, a linka vede až k nejmladší z nich, sochařce Dagmar Šubrtové.
Ester Krumbachová se ve 40. letech 20. století během studií na brněnské ŠUŘ seznámila s Marií Jančovou, matkou Libuše Jarcovjákové, a staly se z nich kolegyně, přítelkyně, důvěrnice na cestě osobní i umělecké. Malířka Marie Jančová studovala po válce v ateliéru Karla Svolinského a Emila Filly na pražské UMPRUM, kde se setkala se svým budoucím manželem Vladimírem Jarcovjákem, členem skupiny Trasa 54, a také s Jitkou a Květou Válovými. Čas společně strávený v ateliéru Čestmíra Kafky a v domě sester Válových dal vzniknout blízkým vztahům osobním i inspirativně profesním. Byla to právě Ester Krumbachová, kdo poslal do ateliéru sester Válových počátkem 80. let historiky umění Janu a Jiřího Ševčíkovy, kteří následně připravili originálním malířkám významnou sérii výstav a odkryli jejich tvorbu pro širší veřejnost.
Kladenský Dům sester Válových je krásným příkladem líhně přátelských vztahů a místem významných setkání. Ke konci života Jitky Válové hrála lidsky a umělecky důležitou roli sochařka téměř o dvě generace mladší – Dagmar Šubrtová. Poté, co se usadila v průmyslovém Kladně, prohloubilo se setkání s Jitkou Válovou v intenzivní přátelství. Jitka měla několik spřízněných duší. Nadosmrti obdivovala generačně příbuznou umělkyni Adrienu Šimotovou pro její životní sílu, láskyplnost, upřímnost a uměleckou výjimečnost. Když z tohoto světa odcházela, držela v ruce pozvánku na její poslední výstavu a Adrieně Šimotové také věnovala svá poslední slova. Velkorysá povaha Ester Krumbachové a její atraktivní lidská a umělecká osobnost širokého záběru hrála důležitou roli v životě dospívající fotografky Libuše Jarcovjákové, kterou její otevřená umělecká povaha inspirovala a motivovala. Kruh se však neuzavírá. Výstava chce prostřednictvím dokumentárních filmů, písemností, fotografií a v neposlední řadě samotných uměleckých děl poukázat na přátelská a duchovní pouta, s důrazem na jejich tvůrčí impuls, který přechází z minulosti a vytváří současné vztahy a inspirace.
Výstava představuje umělecká díla ze soukromých sbírek a z archivů autorek. Vedle vlastních uměleckých děl a vůbec prvně vystavené kolekce raných a posledních kreseb Marie Jančové nabízí též dvě jedinečná videa – dokument Věry Chytilové Pátrání po Ester a sestřih dosud nezveřejněného rozhovoru s Josefem Pleskotem z připravovaného časosběrného dokumentu režiséra, scenáristy, držitele několika cen za literaturu a hudebníka Martina Ryšavého o sestrách Válových, o jejich domě, životě a přátelích.
