„Dá se mluvit přímo o éře Makrokoulí či Makráče, jak jsme důvěrně říkali, a až se jednou bude psát historie nekonformního výtvarnictví v Čechách 80.let, dostane tam náš milý Makráč velmi čestné místo." Tuto větu napsal v článku Zakázané umění 1. publikovaném v polovině devadesátých let ve Výtvarném umění Jaromír Zemina. Galerie na chodbě Ústavu makromolekulární chemie AV ČR se stala - jak Zemina předpovídal - nejen legendárním výstavním prostorem, ale také místem, kde se výstavy kontinuálně pořádají dodnes.

Výstavní činnost galerie Makráč (či Makrokoule) byla zahájena v roce 1971 z iniciativy Prof. Miroslava Raaba a Ing. Evy Knižákové. Výstavy se od svého zahájení konají v galerii, která je nedílnou součástí pražské výstavní scény, nepřetržitě dodnes. Zpočátku byla dramaturgie výstav značně pestrá, postupně v důsledku volnější atmosféry akademické půdy umožnila galerie Makráč vystavovat i profesionálům na oficiální scéně zapovězeným. Svou tvorbu představily osobnosti jako Olga Karlíková, Karel Nepraš, Adriena Šimotová, Alena Kučerová, Stanislav Judl, Jan Ságl, Pravoslav Kotík, Daisy Mrázková, Viktor Pivovarov, Václav Boštík, Milan Knížák, Václav Stratil, Ivan Kafka, Věra Janoušková, Marie Blabolilová a další.

Po roce 1989 dramaturgii galerie převzal Kurt Gebauer, díky tomu zde získali možnost prezentovat své práce studenti VŠUP. Od roku 2001 do roku 2020 byla kurátorkou Galerie Makráč Dagmar Šubrtová, která představovala zejména současné výtvarníky, tématické propojení s vědeckými obory a uměním a výstavami retrospektivními. viz archiv výstav. Od roku 2021 předala, pro zahování tradice galerie, výtvarnému spolku Umělecká Beseda.