Při pohledu na stromy vnímáme jejich hustotu a barvu listí, velikost, rozestupy, druh, stáří, stín koruny a jak formují paměť místa. Často se však stává, že stromy jsou vysazené tam, kde přebývají, zakrývají část domu, nebo na vyvýšených místech bez ohledu na možnost dosažení spodní vody. Některé stromy, převážně ty městské, za letního sucha nebo v extrémních podmínkách, vyžadují přiměřený prostor pro růst a stabilitu. Většinou stačí o vzrostlý strom pravidelně pečovat a v období vegetačního klidu snížit jeho těžiště, než jej později legislativně snadněji pokácet. Necitlivě mizí mnoho stromů, které by mohly být zachovány pro budoucí generace nejen lidské, ale i ptačí a hmyzí.

S odkazem na 7000 dubů, které vysázel Joseph Beuys pro přehlídku moderního umění documenta 7 v Kasselu v roce 1982. Vysazení 7000 stromů, převážně dubů, bylo ve veřejném prostoru umístěno spolu s malým čedičovým sloupkem; místa pro výsadbu i sázení samotné navrhovali sami občané, kteří se tak zapojili do procesu tvorby. Měřítko stromů a kamenů se časem mění, procesem dvou rozdílných živých hmot. Beuysův záměr v této akci byl „vyvolat poplach proti všem silám, které ničí přírodu a život“.