Lidská existence je svázaná s přítomností ostatních bytostí, učíme se schopnosti, jak se udržet ve světě a tříbit naše smyslové orgány pro vnímání reality. Pochopení něčeho, co se nám zdá cizí, ošklivé, povědomé a co zrcadlí naši identitu. Měníme se v každém okamžiku a měníme také své okolí. Je důležité neztratit význam důležitosti našich životů a vliv jedince na větší celek. Každý vnímáme a reagujeme na podněty a vlivy míst nám nejbližších. Tyto znaky jsou v nás důvěrně zapsány a přirozeně se vynořují z hloubek i v dalších prostředích. Tuto citlivost rozvíjí autorka v obrazovém cyklu proměny dějů rekultivované krajiny, kterou výrazně vnímala v místě narození Severočeském Duchcově a posléze i v Kladně. Časosběrným způsobem pozoruje, proměňující se stav haldy Mayrau blízko Vinařic, její přirozenou sukcesi i obnovu přírodních dějů. Sbírá a vybírá haldovinu, navezenou struzku z nedaleké Poldiny hutě a uložený popel z místní kotelny. Alchymisticky tyto materie zkoumá, odkrývá jejích zvláštnosti, složení, barevnost, přirozené reakce a vznik sekundárních minerálů. Procesuálně je zaznamenává na zrecyklované desky. Mísí, promíchává je s pigmenty do barevných skupenství litím, vrstvením až informelní struktury. Materie se během procesu volně destruuje a odpadává, díky působení chemických změn, pomocí vody, solí a vzduchu místy krystalizuje.  Autorka nechává svobodně proudit transformaci vzájemných vztahů do jednotného celku. Na deskách potažených sametem dobře vystupují struktury solných krystalů a jejich motivy se stávají součástí některých obrazů. Instalace je obohacena badatelským pohledem, vystavením minerálních objektů nalezených v uhelných dolech, zapůjčených ze sbírek Ostravského muzea. Stálost našich vědomostí dává smysl propojením s intenzivně přítomným vnímáním celistvých proměn.   

Markéta Vlčková