Zelená žena mě provází od doby, kdy jsem žila v Kamenickém Šenově, v horském městečku s krásou okolní přírody Lužických hor. V harmonickém prostředí, při procházkách jsem zažívala pocity souvztažnosti a propojení, vytvářela jsem si svá osobní místa komunikace. Někdy upravila jehličí, svázala trávu, přenesla několik větví. Později, v prvním ročníku na UMPRUM při zadání tématu Domov, přenesla zimní březové větve do ateliéru a upletla z nich své hnízdo. V době studií pro mě měl velký význam úniku ateliér Kafkárna a její zahrada a některá silná místa, např. Mariánské louky a jeskyně v Moravském krasu.